Tula (10. století, Mexiko)

Domov válečných Toltéků a jejich boha, opeřeného hada.

    Tula leží asi 100 kilometrů na sever od města Mexiko a má mezinárodní letiště. Autobusy jezdí z Central de Autobuses del Norte ve městě Mexiko. Jízda trvá asi 90 minut. Některé vlaky spojující města Mexiko a Querétaro zastavují nedaleko místa vykopávek, které je od městského centra hodně vzdáleno.

Zbytky pyramidy hadího boha Quetzplcoatla, který tu byl uctíván jako Jitřenku. Na horním konci pyramidy se nacházejí takzvaní atlanti, kteří původně podpírali část střechy.

    Toltékové byli nomády. Možná že v 8. století rozbořili Teotihuacán. Jejich hlavní město Tula bylo rovněž poničeno nepřáteli. Dlouho se nevědělo, kde toto město leželo. Toltékové vládli Mexiku jen po 200 let - od poloviny 10. století do poloviny 12. století - výsledky jejich legendární zručnosti a vynalézavosti však přežily. Jen je velmi těžké oddělit mýty od faktů.
    Quetzalcoatl, opeřený hadí bůh, byl zřejmě v Tule velmi významný. Jeho obraz se opětovně objevuje v umění a architektuře města, vine se vzhůru po sloupech a shlíží dolů ze zdí pyramid. Zvlášť zajímavý pohled v Tule poskytuje 40 metrů dlouhá hadí zeď. Hadi, kteří jsou na ní zobrazeni, pozřívají kostry. V centru místa bylo mnoho zrestaurováno, ale hodně práce při vykopávkách ještě zbývá. Na jedné pyramidě je chrám boha Quetzalcoatla. Někdy se panovníci Toltéků s Quetzalcoatlem identifikovali.
    Kdo vyšplhá na desetimetrovou stupňovou pyramidu, vidí řadu sloupů, které jsou známy jako atlanti (Atlas je v řecké mytologii nosičem nebeské klenby). 4,60 metrů vysocí atlanti v Tule ukazují Quetzalcoatla v podobě Jitřenky. Mají opeřené čelenky a kopí. Původně tyto sloupy podpíraly části chrámové střechy, která se nezachovala. Mnoho chrámových skulptur zmizelo, ale některé hlavní motivy jako jaguára lze ještě pořád spatřit. Před chrámem kdysi bylo velké, zastřešené shromaždiště. Některé ze sloupů, které nesly střechu, stojí dodnes. Sloupové haly jsou pro toltéckou architekturu velmi charakteristické a jsou jedním z toltéckých znaků, které se stále znovu vracejí v Chichen Itze v mexickém státě Yucatan.
    Dalším znakem toltécké kultury jsou míčová hřiště. Byla pravoúhlá a obehnaná vysokými stěnami. Toltékové hráli s gumovým míčem a za touto hrou se pravděpodobně skrývá náboženský význam. V Tule jsou vidět zbytky dvou míčových hřišť. Jedno se nápadně podobá míčovně v Chichen Itze.
    Pozůstatky toltécké kultury svědčí o tom, že to byl válečný národ. Věřili, že mohou své bohy usmířit lidskými oběťmi. Koncem 10. století se kněz a vládce Topiltzin-Quetzalcoatl snažil prosadit pokojnější prvky, ale výsledkem toho byly boje o moc v jeho říši, kterým podlehl, a nakonec musel Tulu opustit. Od té doby určoval jednání Toltéků princip násilí. Tula musela být náhle poničena. Hadí zeď byla přitom stržena a velká budova v centru vyhořela. Leccos je ještě dnes pochováno pod sutí a čeká na to, až bude vykopáno. Mohlo by to přinést další informace o městě, lidech a jejich osudu.

Bližší pohled na atlanty. Jsou to pochmurné figury válečníků ozdobených peřím a symbolizují boha Quetzalcoatla.

Quetzalcoatl a Cortez
    Podle vyprávění, které je částečně historií a částečně legendou, jednoho dne Quetzalcoatl zmizel. Shromáždil kolem sebe některé své žáky a řekl jim, že se vrátí v přesně určený čas ze směru, kde vychází Slunce. Předurčené datum se blížilo, když z východu přišel do Mexika španělský dobyvatel Hernán Cortez. Aztécký panovník Montezuma II. váhal bojovat proti Španělům ze strachu, aby nenapadl boha. Ani aztéčtí domorodci nevěděli, zdali se mají nově příchozím postavit na odpor, nebo je mají uctívat jako bohy.

Bližší pohled na atlanty. Jsou to pochmurné figury válečníků ozdobených peřím a symbolizují boha Quetzalcoatla.

Toltécké umění a jeho vliv
    Toltécké umění mnohým připadá kruté. Je plné válečných obrazů. Toltékové zřejmě vybojovali velkou říši, ke které patřilo nejméně 20 měst až po Chichen Itzu na poloostrově Yucatanu. Kromě válečníků jsou často zobrazováni orlové požírající lidská srdce, velká kočkovitá zvířata nesoucí na obojcích zvonky a kreatury podobající se částečně hadům, částečně ptákům a částečně jaguárům. Okrouhlé chrámy souvisí s bohem větru Ehécatl Quetzalcoatl. Dalším originálním motivem jsou podivné ležící kamenné figury, které se nazývají Chac-Mool. Každá figura drží ve výšce břicha před sebou talíř zřejmě proto, aby přijala obětní dary.

Zpět...