Teotihuacán (od 5. století př. Kr., Mexiko)

Staré a záhadné město, jehož vznik je dosud nevyjasněn.

    Město Mexiko má mezinárodní letiště. Do Teotihuacánu je pravidelné autobusové spojení z Central de Autobuses del Norte, jízda trvá asi hodinu. Nabízejí se i organizované zájezdy.

Sluneční pyramida je největším pyramidovým chrámem na světě.

    Teotihuacán označuje v jazyce nahua Místo bohů. Původ tohoto působivého místa se váže k civilizaci, která je mnohem starší než civilizace Aztéků. K prvnímu osídlení tu zřejmě došlo asi v 5. století př. Kr. V roce 500 po Kr. byl Teotihuacán největším městem ve Střední Americe. Na ploše 21 čtverečních kilometrů žilo asi 100 000 obyvatel, některé odhady hovoří dokonce o 200 000.
    Město mělo široké ulice, obrovské kultovní budovy, řemeslnickou čtvrť a četné soukromé domy. Archeologům se však podařilo rekonstruovat jen velmi málo o každodenním životě a zvycích obyvatel. Ti v každém případě vytvořili velmi charakteristické město, které ovládalo velkou říši a silně ovlivnilo vývoj sousední mayské kultury. Aby bylo možno zřídit městský komplex přesně podle rastru, byl dokonce odvrácen tok řeky do kanálu, aby nepřerušoval sít souběžných ulic. Na hlavní ose probíhající severojižně leží asi 40 metrů široká a 2,3 kilometrů dlouhá hlavní ulice. Má název Ulice mrtvých, je vroubena chrámy a svatyněmi a dominují jí dvě pyramidy. Na severním konci se nachází měsíční pyramida - sestává z několika do sebe zapadajících pyramid o celkové výšce 46 metrů – a dále na jih stojí sluneční pyramida. (Slunce a Měsíc se podle jedné legendy zrodily v Teotihuacánu).
    V centru města je obrovské veřejné shromaždiště: citadela. Je to čtvercová plošina o délce stran téměř 400 metrů a s velkým schodištěm. Na této plošině stojí chrám ve tvaru pyramidy zasvěcený opeřenému hadovi (Quetzalcoatl, jedno z hlavních božstev). Je konstruován terasovitě, původně dosahoval výšky přes 21 metrů a dodnes je bohatě dekorován skulpturami. Všude zdvíhají z kamenů výhružně hlavy hadi a ještě pořád působí na návštěvníky zneklidňujícím dojmem. O co silněji kdysi působili, když měli svítivé obsidiánové oči a celá budova byla omítnuta a pomalována. Na severu, západě a jihu lemují citadelu čtyři stavby pyramidového tvaru, na východě tři.
    Mnoho však zůstává dosud v Teotihuacánu neprozkoumáno. Leccos utrpělo pracemi prvních archeologů, zvláště sluneční pyramida. Na počátku 20. století byla neodborně vykopána a nepřesně zrekonstruována. Dnes se předpokládá, že byla vysoká 65 metrů a byla postavena asi ze 765000 krychlových metrů stavebního materiálu, jímž byly kameny spočívající nad jádrem z hlíny a sutě. Snad měla plochou střechu, na které byl chrám.
    Lidé této kultury vzývali boha dešťů jménem Thaloc a uctívali jaguára. Žili převážně z obdělávání půdy. Hospodářsky důležitý byl lokální výskyt obsidiánu a známá keramika oranžové barvy - obojí se vyváželo. Drahocenné nástěnné malby dokládají velkou uměleckou zručnost. Méně přitažlivou stránkou této kultury byl zvyk obětovat lidi, uplatňovaný zejména v období jejího úpadku. Neví se přesně, jak Teotihuacán skončil. Je však jisté, že to byl násilný konec a že město bylo v 8. století zpustošeno a vypáleno, možná Toltéky.

Město bylo koncipováno podle přesného rastrového systému a nasměrováno podle severojižní osy.

Kultura Esperanta
    Kultura Esperanta je termín, kterým se označuje směs kultur teotihuacánské a mayské. Nalezneme ji v Kaminaljuyú blízko centra dnešního města Guatemala. Kaminaljuyú bylo kdysi důležitým místem Mayů a bylo pak zřejmě na počátku 5. století dobyto osadníky z Teotihuacánu. Vítězové postavili z hlíny (v této oblasti se nevyskytovaly kameny) přesně rozplánované město. Toto město se podobalo Teotihuacánu. Noví obyvatelé však mayskou kulturu nezničili, nýbrž převzali některé podstatné znaky. Například krášlili své hroby mayskou keramikou. Teotihuacán působil na umění a architekturo celé mayské oblasti a zanechal tam stopy. Existují případy, kdy se na jednom a tomtéž keramickém výtvoru vyskytují bohové z mayské a z teotihuacánské kultury. Hroby v Kaminaljuyú obsahovaly mnoho cenných předmětů, především práce z jadeitu a nefritu. I tady se našly četné míčovny.

Moc pyramid
    Často se tvrdilo, že pyramidy mají mystickou sílu. Tak se například vypráví, že organické látky, které se položí pod vrcholek pyramidy, se mohou zakonzervovat, že se holicí žiletky naostří a duch člověka stimuluje.
    Někteří jsou toho názoru, že antické kultury byly vnímavé pro kosmické energie a že orientace budov podle Slunce, Měsíce a hvězd má zvláštní význam. Vysoce precizní plánování města Teotihuacánu tyto domněnky jistě podporuje.
    Podle jedné teorie byla Ulice mrtvých přistávací drahou pro mimozemské návštěvníky. Taková vysvětlení však nalézají málo přívrženců.

Zpět...