Mrakodrapy na Manhattanu (USA)

Obyvatelé New Yorku mají k nebi jen kousíček.

Pohled na Manhattan, srdce New Yorku, s typickými vysokými kancelářskými budovami. Na horizontu jasně dominují obě budovy World Trade Center (zničené při teroristickém útoku 11. září 2001)

    Všechno velké bylo kdysi malé, a to platí i pro Manhattan. Kdysi žilo na poloostrově mezi řekami Hudson a East jen několik málo obyvatel různých národů a ras. V roce 1524 připlul k hornímu pobřeží newyorské zátoky Giovanni da Verrazano, Florenťan ve službách francouzského krále Františka I. Angličan Henry Hudson sem připlul v roce 1609 ve službách Východoindické společnosti. V roce 1624 se na Manhattanu usadilo osm osadníků a založilo kolonii Nový Amsterdam. V roce 1643 zde žilo téměř 500 obyvatel a mluvilo se zde osmnácti různými jazyky. V roce 1664 převzali moc ve městě, které bylo pojmenováno po bratrovi anglického krále, vévodovi z Yorku, Angličané. V roce 1788 se New York stal hlavním městem stejnojmenného státu, který měl jako jedenáctý ze třinácti zakládajících států zásluhu na vytvoření nezávislých Spojených států. Již o dva roky později se New York s 31131 obyvateli stal největším městem USA. Lidé se začali usazovat i mimo poloostrov Manhattan a bylo nutné postavit most. V roce 1883 zde vznikl tehdy největší visutý most na světě, Brooklyn Bridge, který spojil Manhattan s Brooklynem, a tak vznikl tzv. Greater Manhattan. Pohled na Manhattan, srdce New Yorku, s typickými vysokými kancelářskými budovami. Na horizontu jasně dominují obě budovy World Trade Center (zničené při teroristickém útoku 11. září 2001)
    Dnes je Manhattan městem dvou tváří. Jednu tvoří hektický život uprostřed ucpaných silnic se spoustou barů, kin, divadel, muzeí, galerií, obchodů a butiků. Druhým úhlem pohledu je všední život newyorských pracujících ve znamení věčného boje o pár dolarů navíc, nejraději co nejvýše nad zemí. Od počátku 20. století zde dominuje kancelářská architektura, která učinila z Manhattanu nejvýznamnější město mrakodrapů.

Vrcholek budovy Chrysleru je zdoben stylu art deco.

Ozdobené vrcholky
    Díky závratnému vývoji silných ocelových konstrukcí se mohly stavět vyšší a vyšší budovy o větším a větším počtu poschodí. Nové vysoké stavby s sebou přinesly také nový styl, tolik příznačný pro Manhattan. Za všechny uveďme budovu z roku 1902, která je vlastně obrovskou sochou: Flat Iron Building, pojmenovanou podle žehličkovitého tvaru. Zlatě zbarvený vrchol Fuller Buildings z roku 1929.
    Ve 30. letech 20. století opatřili architekti mrakodrapy dekorativními prvky, s nimiž se seznámili v Evropě. Typickým příkladem je General Electric Building patřící společnosti Cross & Cross. Vrchol tohoto kancelářského komplexu zdobí nádherná novogotická kružba z červených cihel, doplněná glazovanými hliněnými prvky. Nejznámější stavbou na Manhattanu je bezpochyby Empire State Building. Fasáda budovy ve stylu art deco je příkladem moderní estetické architektury.
    Když se mrakodrapy začaly stavět také v jiných městech, objevil se na Manhattanu takzvaný mezinárodní styl, jak byla americká architektura ovlivněná Evropou pojmenována. V té době postavil Philip Johnson, který se dnes považuje za nestora mrakodrapové architektury, svou první výškovou budovu. V roce 1978 nasadil tým architektů Hugh Stubbins & Assoc. budovou Citycorp Center se 46 poschodími novou laťku. Tato budova, která se tyčí nad Lexington Avenue na čtyřech gigantických pilířích a jejíž nápadný vrcholek má sklon 45°, se stala charakteristickým prvkem manhattanského panoramatu.
    O rok později se Philip Johnson pustil do stavby prvního postmoderního mrakodrapu. V roce 1983 byla jeho věž se zvláštní střechou hotová. Johnson si odvážně pohrál s formou, určil nové normy a uvolnil cestu architektuře, která si neklade žádné statické, ale pouze estetické podmínky.

Zpět...