Jezuitský kostel La Compaňía (1605, Ecuador)

Říká se, že La Compaňía je odpovědí quitoské umělecké školy na Sixtinskou kapli.

    Kostel La Compaňía na Calle Garcia Moreno hlízko Plaza de la Independencia ve staré městské čtvrti Quita. Letiště v Quitu - Mariscal Sucre - má spoje do Miami, New Yorku, Los Angeles a do evropských měst. Jiná možnost je letět do Limy a pokračovat v cestě autobusem.

Vnitřek kostela je bohatě vyzdoben zlatem. Ještě dnes se diskutuje o tom, zda bylo správné obracet jihoamerické obyvatelstvo na křesťanskou víru.

    Po vojenském dobytí říše Inků bezprostředně následovalo duchovní porobení. Katolická církev rozvrátila starou víru Inků a nutila je obrátit se ke křesťanství. Misionářskou činnost prováděli františkáni, dominikáni, augustiniáni - a jezuité. První kostely byly prosté, malé stavby - pro větší společenství se sloužily mše pod širým nebem. Od roku 1550 byly stavby nákladnější, Indiáni se museli podřizovat dozoru kněží.
    Kostely se stavěly ve španělském slohu se silnými stěnami a vypadaly jako bašty víry, které mají uvnitř ochraňovat svátost před pošpiněním Indiány. V téže době byly vypleněny zlaté a stříbrné poklady Indiánů (v roce 1545 byla objevena hora Potosí v Bolívii protkaná stříbrnými žilami), a kostely byly bohatě zdobeny na počest boží.
Barokní kostel La Compaňía (společnost Ježíše Krista) platí za nejvelkolepější chrám v Latinské Americe. Stavba byla zahájena v roce 1605, dokončena však teprve v 18. století. Fasáda, korunovaná zelenými a zlatými kupolemi, je bohatě vybavená stáčenými sloupy a sochami. Interiér je červený a zlatý. Údajně bylo k výzdobě oltáře, stěn a balkónů použito 6,4 tuny zlata. Hlavní oltář, který je pod překrásnou kupolovitou klenbou, a deset postranních oltářů je bohatě vykládáno zlatými fóliemi. Kazatelna a zpovědnice jsou vybraně vyřezávány, každý centimetr interiéru je pomalován zářícími barvami. Vnitřní zařízení připomíná maurské stylové prvky. Nad hlavním oltářem je socha Panny Marie.
    Kostel působí jako galerie umělecké školy quitoské, která je dodnes velmi obdivována. Tuto uměleckou školu založili v roce 1535 františkáni. Indiáni a mestici se tu učili vytvářet náboženské obrazy a skulptury v evropském stylu. Přitom však do výtvorů vplynuly i indiánské prvky a daly tomuto uměleckému směru zvláštní efekt. Stropní fresky kostela La Compaňía byly popsány jako odpověď quitoské umělecké školy na Sixtinskou kapli.
    Matka boží bolestná, drahocenný obraz ze zlata a smaragdů, je však uložena v Centrální bance a veřejnosti je ukazována pouze při významných procesích. Kostel přechovává také ostatky Santa Marianita de Jesús, patronky Quita. Pocházela ze španělské rodiny, ujímala se ubohého indiánského obyvatelstva a podrobila se přísnému a krutému pokání. Když jednou vypukl ve městě mor, nabídla Bohu svůj život, aby odčinila hříchy jiných lidí – a brzy poté, v roce 1645 také zemřela. V roce 1950 byla svatořečená.
    Františkáni postavili ještě další kostely v Quitu. Zcela blízko kostela La Compaňía se nachází barokní kostel svatého Františka, který je rovněž ztvárněn ve stylu quitoské školy. Dalším pozoruhodným kostelem je Santo Domingo. Nad hlavním oltářem je slavný obraz Matky boží. V dřívějším kostele San Augustin je dnes muzeum. Kromě toho existuje ještě velký počet kostelů a klášterů ve staré části Quita. Ty všechny činí z tohoto města centrum katolické víry v Jižní Americe. Je to také pravidelně slyšet, když se najednou rozezní obrovské množství zvonů.

Bohatě zdobená vnější fasáda kostela demonstruje moc a bohatství evropských dobyvatelů.

Nebezpečné sopky
    Quito bylo hlavní město severní říše Inků. Město dobyli v roce 1534 Španělé a Pizarrův bratr Gonzalo byl jmenován guvernérem. Roku 1541 odsud vyrazil Francisco de Orellana na expedici do El Dorada. Sice Zlatého muže nenalezli, avšak objevili Amazonku. Lačni dobrodružství a plni odvahy ji sledovali až k Atlantskému oceánu. Dnešní Quito je zajímavé město s domy, náměstími a kašnami ve španělském stylu. Leží nedaleko rovníku a obklopují je sopky pokryté sněhem. Nad městem ční 4790 metrů vysoká Pichincha (Žhavá hora). O 64 kilometrů dále je jiné velké přírodní divadlo. V národním parku se nachází nejaktivnější sopka na světě Cotopaxi (5897 metrů). Je nejpřitažlivější a nejnebezpečnější horou v Ecuadoru. Vrcholek má pokrytý sněhem a z kráteru širokého 800 metrů stoupá žlutavá pára. Na jejích svazích žijí lamy a divocí koně a do výšky 4500 metrů vede obtížná silnice.

Zpět...