Stonehenge (4. – 2. stol. Př. Kr., Anglie)

"Těmto hrubě otesaným obrům, kteří se v chmurném rozjímání sklánějí nad svými zaniklými druhy, můžeš klást stovky otázek."  Henry James

    Stonehenge leží na Salisburské plošině, tři kilometry na západ od Amesbury v hrabství Wiltshiru, na křižovatce silnic A 303 a A 344/360. Nejbližší železniční stanice jsou Salisbury a Grately, obě vzdálené asi 16 kilometrů.

    Smysl a účel Stonehenge zůstává tajemstvím. Vznikaly různé teorie od pravděpodobných k absurdním, a uváděly se argumenty, které často daleko přesahovaly cíl. Britský architekt ze 17. Století Inigo Jones to vše srovnával s římskou architekturou. Jiní jsou přesvědčeni, že do hry zasahovaly mimozemské bytosti a používaly Stonehenge jako přistávací plochu pro své exkurze na Zemi. Není pravděpodobné, že Stonehenge někdy zcela pochopíme, ale pro ty, k nimž hovoří atmosféra a krása této pamětihodnosti a jejího okolí, to sotva hraje nějakou roli.
    Stonehenge vznikl v několika rozlišitelných stavebních fázích, přičemž mezi některými z nich leží více než tisíc let. V první fázi stavby, která probíhala asi v roce 3100 př. Kr., vznikl příkop kruhového tvaru. Vně tohoto příkopu byl takzvaný Friar’s Heelstone a uvnitř kruh prohlubní, v nichž byly v určitých obdobích přechovávány ostatky zpopelněných zemřelých. Později byly položeny ve dvou koncentrických kruzích uvnitř příkopu modré kameny (kyzové měďnaté břidlice). Tyto kameny byly odstraněny a asi kolem roku 1800 př. Kr. dostal Stonehenge podobu, jakou známe dnes. V té době první stavební fáze patřila už minulosti. Vznikl kruh tvořený obrovskými šedými pískovcovými balvany. Balvany byly na horních koncích spojeny kamennými pokličkami. Uvnitř kruhu se nacházel komplex ve tvaru podkovy, který tvořila řada obrovských kamenných kvádrů, přičemž vždy dva nesly jednu kamennou pokličku. Zdá se, že různé generace modré kameny vícekrát nově uspořádaly. Dnes některé z nich tvoří samostatný podkovovitý oblouk uvnitř pískovcového podkovovitého oblouku, a uvnitř pískovcového útvaru je další kruh z modrých kamenů. Při pohledu z různých úhlů a za rozličného náladového osvětlení se kamenné kvádry mysticky odrážejí proti obloze. Stonehenge vyzařuje silnou přitažlivou sílu. O jeho povodním určení a významu se ještě dodnes silně diskutuje.
    Modré kameny byly podnětem k mnoha spekulacím. Pro jejich neobvyklé geologické složení se dlouho myslelo, že pocházejí z pohoří Prescelly v jižním Walesu a odtamtud sem byly dopraveny po vodě na vorech. V poslední době geologové tuto teorii zpochybnili, protože tyto kameny jsou příliš rozmanité, než aby mohly pocházet z jediného naleziště; pravděpodobně byly doneseny do okolí Stonehenge z různých míst pohybem ledovce.
    Způsob, jak je Stonehenge zkonstruován, není ani primitivní, ani náhodný, neboť uspořádání kamenů vykazuje pozoruhodné pochopení pro perspektivu. Často se také zdůrazňovalo, že stavitelé museli mít značné matematické znalosti a že celý komplex byl pravděpodobně používán i jako astronomická observatoř, možná pro předpovídání zatmění Měsíce. Tento předpokládaný mystický význam posiluje skutečnost, že v době letního slunovratu, kdy se Stonehenge dodnes stává poutním místem, probíhá osa podkovy a stará příjezdová cesta paralelně s vycházejícím sluncem.
    V lidové tradici bývá Stonehenge často dáván do souvislosti s druidy, kteří zřejmě měli o astronomické jevy zvláštní zájem. Ale tato teorie nebere v úvahu vysoké stáří Stonehenge. Druidové patří ke keltskému kulturnímu okruhu, a přestože třeba měli v pozdějších letech se Stonehengem něco společného, tak jej jistě nevystavěli.
Archeologie se vyvinula v exaktní vědu. Novou výzkumnou metodou bylo možno provést přesnou analýzu geologických formací. Tím ztratila teorie o druidském původu Stonehenge věrohodnost. Avšak dodnes Stonehenge se svým spirituálním významem v pozadí zůstává tajemstvím. Obrovské kameny se dopravovaly po zemi na válcích a pak se stavěly do vzpřímené polohy. Tak vznikl působivý chrám v Avebury.

Avebury
    Ve vzdálenosti asi 35 kilometrů od Stonehenge v Avebury v hrabství Wiltshire se nalézá kruh z kamenů, který je známý jako největší na světě. Odhad udává, že vnější a vnitrní kruh muselo tvořit 274 balvanů a pravděpodobně existovalo ještě dalších 97 párů stejných kamenů, které roubily příchodovou cestu. Velký příkop obklopující vnější kruh je široký 21 metrů a vymezuje areál o rozloze téměř dvanácti hektarů. Tento vnější kruh, který tvořilo přes sto balvanů, obklopuje dva další vnitřní kruhy, které sestávaly rovněž z kamenů. Na rozdíl od Stonehenge tyto kameny nebyly ani otesávány, ani zdobeny dekoracemi. Stejně jako v případě Stonehenge jsou i v Avebury marné všechny pokusy odhalit jeho tajemství. Dlouhý seznam teorií zahrnuje uctívání slunce a měsíce i rituály spojené s mužskou nebo ženskou plodností, avšak bez naděje, že by některou z těchto teorií bylo možno s konečnou platností potvrdit, nebo vyvrátit. Kameny z Avebury pocházejí asi z roku 2600 př. Kr., ale existuje mnoho náznaků dřívějších kultovních činností. Avebury lze považovat za vynikající příklad kultury mladší doby kamenné.

Zpět...