Royal Mile (Skotsko)

Skotská středověká Královská cesta (Royal Mile) spojuje palác Holyrood s Edinburským hradem.

Rezidence skotské šlechty, palác Holyrood, postavený Williamem Brucem pro Karla II. v 17. století, zůstal především památkou na nešťastnou Marii Stuartovnu. Dnes sem její vzdálená příbuzná Alžběta II. jezdí každý rok na několik dnů na návštěvu.

    "Je to snad nejrušnější a nejdelší ulice, má nejhezčí domy a nejvíce obyvatel, a to nejen ve Velké Británii, ale možná i na celém světě." Tato slova napsal Daniel Defoe po návštěvě Edinburghu v roce 1706.
    Název ulice Royal Mile (Královská cesta) dnes vzdává hold dávnému stavitelskému umění. Již od 16. století tu stojí na sebe natěsnány domy a v nich se tísní jejich obyvatelé. V roce 1558 měl Edinburgh 8 000 obyvatel. O 100 let později to bylo téměř 60000 – všichni však bydleli na Royal Mile nebo v jejím okolí.
    V Edinburghu se začalo se stavbou bytů pro zdejší obyvatele dříve než v jiných evropských městech. Již v 17. století se zde běžně budovaly domy o sedmi až osmi poschodích. Deset až dvanáct pater také nebylo nic neobvyklého a nejvyšší dům jich měl dokonce patnáct.
    Jméno Královská cesta můžeme brát doslova. Byla to ulice skotských králů, vedoucí z Edinburského hradu do paláce Holyrood, kde Alžběta II. dodnes tráví několik letních dnů. S Královskou cestou jsou spojena čtyři další jména: Castle Hill, Lawnmarket, High Street a Canongate.

Jednorožec ve vstupní bráně holyroodského paláce je erbem Stuartovců.

Výlet do historie
    Royal Mile připomíná tragické události skotské historie. Katolička Marie Stuartovna, která pořádala na holyroodském zámku francouzské bankety, neměla dobré vztahy s reformátorem Johnem Knoxem. Tento zakladatel skotské presbyteriánské církve měl výstižnou přezdívku: Kill Joy (dnešní význam morous). Bydlel o několik domů dál, mezi palácem a hlavním kostelem Edinburghu, St. Giles, v jehož blízkostí obyčejně podnapilí Skoti oslavovali poslední noc v roce. O kus dál na Royal Mile najdeme Tolbooth, soudní budovu a vězení, kde byli popraveni přívrženci Stuartovců jako markýz z Montrose nebo vévoda z Athollu.
    S Královskou cestou jsou spojeny nejen popravy známých osobností, ale také krvavé vraždy. V paláci Holyrood kdysi žárlivý manžel Marie Stuartovny nechal během večeře zavraždit jejího tajemníka Rizzia. Na Edinburském hradě pak zůstane v paměti jiná hostina, Černá večeře v roce 1440. Hostitel sir William Crichton ani nepočkal, až hosté dojedí hovězí steak, a ještě za stolem je dal probodnout. Jeho hosty tehdy byli šestý vévoda z Douglasu se svým bratrem, konkurenti v boji o moc nad Skotskem. Pohled na četná poschodí historických domů ve staré části města.
    V současné době je toto místo pohnutých časů pozdního středověku navštěvováno množstvím turistů, kteří v hustých davech míjejí jednotlivé pamětihodnosti. V paláci Holyrood se lidé tlačí okolo několika osobních věcí, které zůstaly zachovány po skotské královně Marii. Palác kdysi sloužil hostům holyroodského opatství a do současné podoby byl přestavěn až v 17. století jako rezidence Karla II. Nahoře na hradě, jehož nejstarší části pocházejí z dob Normanů, mohou návštěvníci spatřit malou místnost, kde se narodil syn Marie Stuartovny Jakub VI.
Na každém kroku na Royal Mile vnímáme tragický osud Marie Stuartovny, která je dodnes symbolem skotské autonomie ztracené ve prospěch Anglie. "Dole je palác, nahoře hrad. To je ten nejlepší způsob, jak vyjádřit svou absolutistickou moc, ale zároveň je zde skryta také špetka lidskosti," píše autor cestopisů Peter Sager. Královská moc, ale podle humánních měřítek - tak působí Royal Mile.

Zpět...