Kreml (1475, Rusko)

Citadela ruských carů ční nad Moskvou korunována zlatými kupolemi a vyzbrojena cimbuřími.

    Turistické prohlídky Kremlu začínají u severní zdi pevnosti u věže zvané Trojickaja bašňa. Stanice metra je na Prospektu Karla Marxe. Návštěvníci Moskvy by si měli prohlídku předem zamluvit u státní turistické kanceláře Inturist.

    Ivan Hrozný, první car, který o sobě mohl tvrdit, že je pánem všech Rusů, byl korunován roku 1547 v moskevském Kremlu. V mnoha starých ruských městech měli kreml (městský hrad) nebo pevnost, ale od té chvíle se z moskevské pevnosti stal Kreml s velkým K. Pevnost byla jádrem, kolem něhož se začalo rozkládat město Moskva po svém založení ve 12. století. Její trojúhelníkový půdorys pokrývá 28 hektarů pozemků u řeky Moskvy. V jejích zdech jsou carské paláce a mnoho kostelů. Po revoluci v roce 1917 se stala hlavním sídlem sovětské vlády. Zdi pevnosti z červených pálených cihel pocházejí z 15. století. Jejich výška kolísá mezi 5 a 19 metry, na délku měří 2 kilometry a jsou přerušeny 20 věžemi, z nichž některé mají špičaté vrcholky ve tvaru jehlanu. Hlavní vchod je u Spasské věže (Spasskaja bašňa, Věž vykupitelova) naproti Rudému náměstí. 81 metr vysoká špičatá věž se zvony byla pojmenována podle svého tvůrce – zvonice Ivana Velikého (Kolokolňa Ivana Velikovo) a byla dokončena za vlády cary Borise Godunova v roce 1600. Z této pozorovací věže je výhled na vzdálenost 32 kilometrů. Poblíže ní je největší zvon na světě, zvon Car (Car-kolokol), který byl ulit po roce 1730 a váží 200 tun. Nedaleko odtud je ještě další pozoruhodnost pocházející z roku 1586 - dělo Carpuška, vážící 40,6 tuny a s ráží 89 centimetrů.
    V druhé polovině 15. století pověřil car Ivan III. italské architekty, aby Kreml přestavěli jako vládní centrum. Roku 1491 byl dokončen fasetový palác (Granovitaja palata) s nádherným trůnním sálem v renesančním slohu, který se ještě v současnosti používá při státních příležitostech. Střed Kremlu tvoří náměstí s chrámem. Uspenský chrám Nanebevzetí Panny Marie (Uspenskij sobor), korunovační kostel carů, byl postaven v sedmdesátých letech 15. století. Blízko hlavního vchodu stojí vyřezávaný dřevěný trůn Ivana Hrozného z roku 1551. Chrám Zvěstování Panny Marie (Blagověščenskij sobor), vybudovaný v letech 1484 až 1489, zničený v roce 1547 požárem a pak znovu postavený, se proslavil jako "Katedrála se zlatými kupolemi", protože měl střechu celou pozlacenou. A konečně chrám Archanděla Michaela (Archangelskij sobor), kostel s hrobkami carů, je vystaven v ruském slohu, vykazuje ale vlivy italské renesance. Ve všech třech kostelích jsou pěkné fresky a ikony. V blízkostí stojí ještě další, méně významné kostelní stavby. Pohled na Kreml od řeky. Vlevo stojí věž vodárny. Voda byla čerpána z řeky a rozváděna otevřeným vodovodem do budov a zahrad. Věž byla obnovena v roce 1817. Dále je odsud vidět zvonice Ivana Velikého.
    Velký kremelský palác (Bolšoj Kremljovskij dvorec) byl dokončen roku 1849. Odtud se dostaneme do soukromých komnat carů v Terjemském paláci. K původní stavbě ze 16. století byla v 17. Století přistavěna dvě poschodí. V jedné zvláštní budově je zbrojnice s mnoha poklady, které nashromáždila carská rodina v průběhu století: erby, zbraně, koruny a korunovační insignie, nádherné trůny, klenoty, součásti oděvů, kočáry, skvostné tabatěrky a vejce fabergé, která carská rodina měla v oblibě jako velikonoční dárky. Palác patriarchů ruské pravoslavné církve, který pochází z doby po roce 1652, slouží dnes jako muzeum užitého umění a materiální kultury Ruska v 17. století.
V Kremlu se nachází také budova prezídia Nejvyššího sovětu. Byla dokončena v roce 1934. Bezprostředně před ní je Rudé náměstí s mausoleem, kde je vystaveno Leninovo mrtvé tělo (má být přemístěno) a kde bylo také v letech 1953 až 1961 umístěno balzamované tělo Stalinovo. Na tomto náměstí stojí také nádherný chrám Vasila Blaženého se vznosnými cibulovitými věžemi. Byl postaven v letech 1552 až 1559 na příkaz Ivana Hrozného a je dalším symbolem Ruska. Uspenský chrám byl postaven pro cara Ivana III. a dokončen v roce 1479.

Samovládce nad všemi
    V roce 1453 připadl Cařihrad Turkům. Toto datum vyznačuje zánik Východořímské říše a dlouhé nadvlády Byzance, která byla považována za "druhý" Řím. Daleko na severu, v Rusku, se moskevská knížata prohlásila za duchovní dědice Byzance. Označili se za ochránce křesťanské pravoslavné víry a své hlavní město Moskvu nazvati "třetím" Římem. Tento nárok vznášel zvláště velký car Ivan IV., který je známý v Rusku pod jménem "Hrozící", což bylo na západě překládáno jako "Hrozný". Zdědil trůn jako tříleté dítě a vládl od svého čtrnáctého
roku. V šestnácti letech byl korunován na cara a dobyvatelskou politikou pak vytvořil říši, které vládl z Moskvy. Byl nesmírně zlostný a v návalu vzteku zabil tři roky před svou smrtí v roce 1581 dokonce vlastního syna. Také se o něm říká, že nechal architekta chrámu Vasila Blaženého oslepit, aby už nemohl postavit žádný jiný kostel tohoto druhu.

Nepohřbený car
    V březnu 1918 zabrala sovětská vláda Kreml jako své hlavní sídlo, a  tak to zůstalo. V. I. Lenin se nastěhoval do budovy senátu, pocházející z 18. Století, a tam žil v posledním poschodí nenáročně a odloučeně. Hodiny v jeho studovně dodnes ukazují 8:15. V té chvíli opustil místnost naposled, už beznadějně nemocný. Zemřel v roce 1924 a jeho nabalzamované tělo bylo přechováváno v dřevěné stavbě na Rudém náměstí, která byla v roce 1929 nahrazena mausoleem z červené žuly.

Zpět...