Gejzíry (Island)

Když bublají gejzíry na Islandu, horké prameny vytvářejí zvláštní podívanou.

    Asi před 65 miliony let se zemská kůra mezi Grónskem a Skandinávií prolomila a začala nahoru vytlačovat magma, žhavou lávu z nitra země. V moři láva ztuhla a proměnila se v ohromné masy hmoty. Čedičová masa stále narůstala, až se zhruba před 16 miliony let vynořil zpod mořské hladiny celý sopečný ostrov. Za obrovského syčení, dýmu a chrlení ohně se tak zrodil Island. Mocné pohyby zemské kůry, které způsobily její průlom, se však ještě neuklidnily a jsou příčinou velkých přírodních katastrof na ostrově.

Termální pole na Haukadaluru s Geysirem a Strokkurem je jednou z největších turistických atrakcí na Islandu. Strokkur chrlí v pravidelných pauzách vodu s párou, a vytváří tak nádhernou fontánu. Voda pak dopadne zpět do otvoru a ústí zcela znehybní. Ve vzduchu se leskne pouze pár kapek. Voda pak zničehonic začne bublat a vřít a z půdy začne do výšky 25 m stříkat voda a pára o teplotě 97 °C. Tato působivá podívaná se opakuje každých deset minut.

Horká místa
    Každým rokem se americká a eurasijská deska na dně Atlantského oceánu od sebe oddálí o 2 cm. Z místa zlomu vytéká žhavá láva, a Island tak získává svou geologickou základnu.
    Nejdramatičtější podívanou jsou pohyby půdy na takzvaných horkých místech, kde ze země vyvěrá největší množství lávy. Je zvláštní, že tyto obrovské ohnivé pece leží z velké části pod ledovými masami ledovce Vatnajökull, který je díky své rozloze 8456 km2 považován za největší v Evropě. Aktivní islandské sopky zde sice viditelně nechrlí lávu, ale jsou přesto nebezpečné, jak se ukázalo v minulých letech.
    Vzhledem k obrovským sopečným výbuchům dochází k tání ledovců. Odborníci počítají s tím, že značnou část úrodného jihozápadu ostrova nakonec pohltí voda a obyvatelé budou muset být evakuováni.
    Sopečná aktivita má však také své kladné stránky. Na Islandu se teplota podzemní vody v tisícimetrové hloubce nitra Země blíží hodnotě 280 °C. Vroucí voda tak dodává energetickým centrálám a továrnám energii, zatepluje byty a skleníky. V hlavním městě Reykjavíku je dokonce zavedeno vytápění chodníků, které tak v zimě nepokrývá led. V modré laguně, v nádrži u Grindaviku, se lidé v léčivých vodách za příjemných teplot mohou koupat po celý rok. Žár pod islandskou půdou má ještě další pozitivní stránku - přitahuje turisty. Především islandské horké prameny a mocné gejzíry na jihozápadě přilákají do této těžko přístupné země každoročně na tisíce návštěvníků. Termální pole na Haukadaluru s Geysirem a Strokkurem je jednou z největších turistických atrakcí na Islandu. Strokkur chrlí v pravidelných pauzách vodu s párou, a vytváří tak nádhernou fontánu. Voda pak dopadne zpět do otvoru a ústí zcela znehybní. Ve vzduchu se leskne pouze pár kapek. Voda pak zničehonic začne bublat a vřít a z půdy začne do výšky 25 m stříkat voda a pára o teplotě 97 °C. Tato působivá podívaná se opakuje každých deset minut.
    Asi 100 km na východ od Reykjavíku se nachází termální oblast Haukadalur a Geysir, velký gejzír, který dal jméno všem ostatním horkým pramenům tryskajícím ze země. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších přírodních památek na Islandu, i když erupce Geysiru už nejsou tak četné jako dříve. Není divu, vždyť byl aktivní už v roce 1294. Od té doby Geysir chrlí asi jednou za hodinu z kulatého otvoru v zemi vodu a páru až do výšky 60 m.

Fontány ze Strokkuru
    K turistickým bonbónkům patří gejzír Strokkur, který leží 150 m od velkého gejzíru. Gejzír chrlí každých deset minut vodu a páru až do výšky 25 m. Když voda dopadne zpět na zem, ústí gejzíru znehybní a ve vzduchu se třpytí pouze pár kapek. Aniž bychom cokoli tušili, voda najednou začne znova vřít. Z ústí gejzíru pak pod velkým tlakem vystříkne 97 °C horká voda. Na ostrově se nachází asi 30 gejzírů, ale žádný není tak atraktivní jako Strokkur.
    Za prohlídku stojí také tzv. modré prameny v Hveravelliru, nacházející se 70 km dále na sever mezi ledovci Hofsjökull a Langjökull ve výšce 150 m. Přes toto území horkých pramenů kdysi jezdili svobodní obyvatelé na zasedání nejstaršího evropského parlamentu (althingu) v Thingvelliru na jihozápadě ostrova. Na území o rozloze 2 ha vře a dýmá nejméně 50 otvorů v zemi. Musíme zde být velice opatrní. Na mnoha místech je totiž půda křehká, zvláštně na naplaveninách žluté síry nebo bílé sádrové hmoty, které pokrývají zemi. Kdybychom se zde propadli, utrpěli bychom bolestivé spáleniny.

Zpět...