Drottningholm (Švédsko)

Kde švédské královny uskutečňovaly své sny. Zámku Drottningholm se říká Versailles Severu.

    Drottningholm nazývaný také Versailles Severu je zámek jako z pohádky. Považuje se za nejhezčí severský barokní palác a kdysi se zde odehrávaly dramatické milostné romány. Zámek na ostrově Lovön je také jedním z mála historických míst, kde dominovaly především ženy.
    Královna Hedvig Eleonora, vdova po Karlu X. Gustavovi, dala v roce 1662 příkaz postavit na místě zvaném Drottningholm nový zámek. Měl stát přesně na stejném místě, kde původně stála starší renesanční budova, v níž o 100 let dříve pobývala královna polského původu Kateřina Jagellonská.
    O 100 let později to byla opět žena, která přikázala zámek rozšířit a zkrášlit. Lovisa Ulrika, sestra Friedricha Velikého a manželka švédského krále Adolfa Fredrika dala nejen postavit působivé postranní křídlo, ale také se zasloužila o novou výzdobu mnoha sálů a salonů.

Na zahradním průčelí královské rezidence Drottningholm se prolínají prvky baroka a klasicismu. Zámek vděčí  za svůj vznik především ženám: královna Hedvig Eleonora dala v roce 1662 příkaz ke stavbě nového zámku, královna Lovisa Ulrika nechala zámek dokončit a vyzdobit, královna Désirée se zde pokusila zapomenout na svou rodnou zemi a královna Sylvia dnes v Drottningholmu pořádá veselé rodinné slavnosti.

Klasicismus ve zlaté a modré
    V roce 1771 se k moci dostal nevlastní syn královny Lovisy Ulriky Gustav III. Za jeho panování dospělo švédské království k výraznému rozkvětu. Stavební sloh za jeho vlády dokonce nese označení gustavianismus. Klasicistní sloh s dominující zlatou a modrou barvou inspirovaný Francií a Itálií se šířil po Švédsku a dával stavbám nový lesk. Bouřlivý rozvoj prožívaly vědy a umění. Gustav III. podporoval rozvoj literatury a umění, zvláště divadla. Stavěl divadelní budovy, psal dramata a sám na jevišti vystupoval.

Panovnice měšťanského původu
    Revoluce, která ve Švédsku vypukla v roce 1809 proti královu absolutistickému režimu, vedla k abdikaci tehdejšího panovníka, Gustava IV. Adolfa, a bylo proto nutno najít nového krále. V roce 1810 byl trůn nabídnut napoleonskému generálovi Jeanu-Baptiste Bernadottovi.
    Prozatímní regent Karel XIII. jej jmenoval následníkem trůnu a v roce 1818 byl bývalý jakobín korunován švédským králem a přijal jméno Karel XIV. Johan. Jako královnu si s sebou přivezl Bernardinu Eugénii Désirée, dceru kupce Claryho. Jejich vztah byl posléze zpracován v románu Désirée, jenž se stal světovým bestsellerem.
    Měšťanského původu je také současná zámecká paní Drottningholmu, která se jako Sylvia Renate Sommerlath narodila v Německu. Také jejímu sňatku se švédským králem Karlem XVI. Gustavem předcházel příběh dvou zamilovaných, díky němuž získala švédská královská rodina v očích veřejnosti značné sympatie.
    Královna Sylvia, která bydlí v postranním křídle zámku Drottningholm, má o umění a historii Švédska větší přehled než leckterý rodilý Švéd. Královna si oblíbila především zámeckou knihovnu, která byla vybudována v polovině 18. Století pro Lovisu Ulriku a kterou později rozšířil Švéd Jean Eric Rehn v klasicistním stylu. Gustavu III. vděčí Drottningholm naopak za nádherný anglický park.
    V unikátním barokním zámeckém divadle, dostavěném v roce 1766 (z původních dekoračních kulis se zachovalo ještě 30), se dodnes zahajuje léto operními a baletními představeními. Na zámku Drottningholm se lidé radovali ze života a měli vytříbený vkus, napsal autor životopisu krále Gustava. V tomto sídle se ženám dařilo realizovat sen o královském trůně, a to nejen měšťanským královnám Désirée a Sylvii.

Zpět...