Klášter Batalha (Portugalsko)

Portugalský sen... Klášter Batalha je monumentem dějin umění.

    Z portugalského zámořského území, které dobyl Jindřich Mořeplavec v 15. století, zbyla pouze vybledlá vzpomínka na dávnou slávu. Z kaple postavené tímto panovníkem v klášteře Batalha naopak stojí každý kámen a je jisté, že tato stavba bude i nadále jednou z nejvýznamnějších památek evropského středověkého klášterního stavitelství.

Manuelinský sloh v klášteře Batalha triumfuje filigránovými ornamenty, detailními vzory a štíhlým sloupovím. Tento styl se zálibou ve fantaskních a arabeskních motivech vznikl za krále Manuela I. (1469-1521).

Památka na bitvu
    Slovo batalha znamená bitva, která byla skutečně podnětem k založení kláštera. Poblíž Batalhy leží bitevní pole Aljubarrota, kde si Portugalci pod vedením Jana I., otce Jindřicha Mořeplavce, vydobyli nezávislost na kastilském králi Juanovi. Z vděčnosti za vítězství zřídil Jan klášter Santa Maria da Vitória (klášter Panny Marie Vítězné). Rozměry stavby uprostřed města Batalha (délka 178 m a šířka 137 m) jsou opravdu královské. Klášter, děkovné gesto Panně Marii za pomoc v bitvě, se stal svatyní nové královské dynastie Avízů, která začala Janem I.
    Architektura kláštera se střídá od pozdní gotiky přes manuelinský sloh až k renesanci, protože klášter je dílem šesti významných stavitelů a jejich žáků, kteří pracovali na příkaz šesti různých králů. Detail sloupoví.
    V roce 1388 zaměstnal král Jan I. stavbou kláštera řád dominikánů. Mniši si na stavbu přizvali portugalského stavitele Alfonsa Dominguese, který ji řídil do roku 1402. Domingues vytvořil největší část impozantní stavby: loď a chór s nádhernými okenními malbami, portál ozdobený mnoha postavami a královskou křížovou cestu, Claustro Real.
Zbytek stavby si vzal na starosti francouzský stavitel kostelů Ouguette, který se vepsal do dějin umění především díky krásné Zakladatelově kapli (Capela do Fundador) postavené roku 1430. Tato nádherná kaple patří k mistrovským dílům portugalské gotiky, která podobně jako dříve románské umění kladla důraz na odlišné estetické prvky, než ostatní evropské stavby.

Ve stylu manuelinského slohu
    Osobitý umělecký styl Portugalců dosáhl vrcholu za krále Manuela I. (1469- 1521), kterému Portugalci přezdívali Šťastný. Z hrdosti nad úspěchy portugalských mořeplavců, objevitelů a vědců přikazoval tento rozmařilý panovník
stavět co nejmonumentálnější stavby, aby nově nabytá moc krále zůstala navždy zachována.
    Jeho architekti nedbali na stylistické zásady gotiky, včleňovali do staveb mnoho exotických prvků z cizích kultur a do objektů zahrnovali také prvky lidové kultury. Tito "portugalští divoši" tak vytvořili nový sloh, který byl na počest hýřivého krále nazván manuelinský. Nádherný dům s kašnami o třech nádržích nad sebou považují odborníci za perlu středověkého zednického umění.
    Klášter Batalha byl také upraven v duchu nového stylu. Gotická křížová cesta byla vyzdobena manuelinskými filigránovými ornamenty, detailními vzory a štíhlým sloupovím. Gotické oblouky se otvíraly a zavíraly jako květiny z oživlého kamene a sluneční světlo filtrované stromy dopadalo do uliček. Claustro Real v manuelinském slohu se tak stala nejhezčí křížovou cestou na světě. Dům kašen v severozápadním rohu je odborníky považován za perlu středověkého zednického umění. Nad kašnami se třemi nádržemi nad sebou se na vzdušných sloupech otvírají koruny stromů. Vstupní brána do Nedokončené kaple (Capelas Imperfeitas), vysoká 15 m, je nejpodivuhodnějším manuelinským výtvorem.
    Král Manuel I. však bohužel posléze ztratil o Batalhu zájem a začal se více zajímat o budovy, které sám založil, například klášter v Belemu. Jeho následovníci se však stavbě kláštera založeného na počest velkého portugalského vítězství nad Španěly opět plně věnovali. Toto mistrovské gotické dílo zdobí nejpropracovanější prvky manuelinského slohu.

Zpět...