Alhambra (1238 – 1358, Španělsko)

Pokud jde o dekorativní bohatství a nádheru, nelze Alhambru v jižním Španělsku srovnat s žádnou jinou stavbou.

    Granada leží v Andalusii v jižním Španělsku necelých 80 kilometrů od pobřeží Středozemního moře. Madrid je vzdálený od Granady 450 kilometrů; v obou městech jsou letiště. Alhambra je situována na výšině nad východní částí města a lze ji snadno najít.

Lví dvůr se nachází v nitru paláce pod volnou oblohou. Uprostřed je kašna s kamennými lvy. Je orámován arkádami ze dřeva a štukatury.

    "Díváme-li se na ni zvenčí, je to hrubé nakupení věží a cimbuří bez patrného pravidelného plánu a bez architektonického půvabu. Neposkytuje vůbec představu o půvabu a kráse, která očekává diváka uvnitř." Takto popsal Alhambru americký spisovatel Washington Irving v roce 1829. I dnes pociťuje člověk kontrast mezi vnitřkem a vnějškem jako zarážející. Zvenku vypadá Červený hrad jako pevnost. Je to obranná bašta s 23 věžemi, kterou vystavěli Maurové v době, kdy bylo mocenské postavení islámu ve Španělsku ohroženo pronikáním křesťanů. Uvnitř představuje Alhambra pokus vytvořit ráj na zemi.
    Alhambra v Granadě sloužila dynastii Nasridů jako hlavní vojenský stan, správní centrum a královská rezidence. Stavbu započal zakladatel této dynastie Mohammed Ibn Yusuf Ibn Nasr v polovině 13. století. Královské komnaty však pocházejí z doby vlády panovníků Yusufa I. a Mohammeda V. ve druhé polovině 14. století. Vnitřní dvory, koridory a vodní díla jsou podivuhodně kombinovány. Keramické dlaždice, řezby do kamene a dřeva, stylizované listové a šlahounovité ornamenty a znaky arabského písma tvoří vzácnou dekoraci. Mnozí spatřovali v Alhambře elegantní korunu islámského dekorativního umění v západní Evropě. Jiní zase tvrdí, že celé to místo vyzařuje cosi dekadentního, instinkt kultury chápané jako kultura na sklonku.
    V bujnosti klenutí připomínajících krápníkové jeskyně, ve vzorech podobajících se včelím plástvím zasazeným do dřevěných rámů, které jsou upevněny na štíhlých sloupech, je cosi jedinečně křehkého a nadpozemského. Architekti zahrnuli do kompozice celého díla jako podstatné prvky světlo a vodu.
    Alhambra je komplexem zahrad, vnitřních nádvoří a komnat otevřených na všechny strany. Jména komplexů budov jsou příznačná: Patio de los Arrayanes, Myrtový dvůr, který krášlí keře myrty a v jehož středu je protáhlé jezero; Sala de las dos Hermanas, Sál dvou sester, kde jsou do země zapuštěny dvě obrovské desky z bílého mramoru, "dvě sestry"; Patio de los Leones, Lví dvůr, pojmenovaný podle kašny obklopené dvanácti kamennými lvy. Sala de los Errsbajadores, Sál vyslanců, byl koncipován pro oficiální příležitosti - pro královské audience a dvorní ceremoniály. I ten budí dojem ráje. Místnost má dřevěný strop s třpytivým hvězdným vzorem ve výšce 18,3 metrů. Tvrdívá se, že může konkurovat pohledu na noční nebe plné hvězd.
    Granada byla posledním velkým maurským královstvím ve Španělsku 13. století. Pětadvacet vládců dynastie Nasridů panovalo po 250 let. Podporovali umění a vědy a na svůj vysoce kultivovaný dvůr povolali velkého muslimského historika Ibn Khalduna. Roku 1492 byli Nasridové nakonec z Granady vyhnáni. Císař Karel V. vystavěl v 16. Století uvnitř zdí Alhambry svůj vlastní palác. Později však byly budovy zanedbány. Část pevnosti Nasridů zničila Napoleonova vojska.
    V 19. století romantické místo přitahovalo spisovatele jako Victora Huga, Théophila Gautiera a Washingtona Irvinga, jehož Alhambra vyšla v roce 1832. Částečně vděčíme těmto popisům za to, že byly opětovány pokusy zarazit chátrání Alhambry a toto podivuhodné stavební dílo zachovat.

Maurové ve Španělsku
    V roce 711 přišli do Španělska první Maurové ze severní Afriky a zvítězili nad západogótskými panovníky, kteří měli centrum říše v Toledu. Od té doby se islámská moc soustředila v Córdobě, která je vzdálená od Granady asi 100 kilometrů. Stala se prvním emirátem na španělském území a později byla přeměněna v kalifát. Tady také Maurové zřídili velkolepou mešitu, jejíž stavba byla zahájena v 8. století a která byla neustále rozšiřována a zkrášlována. Později byla mešita přestavěna na křesťanský kostel, ale jsou na ní pořád patrné charakteristické prvky maurské architektury: podkovovité oblouky, glazurované cihly a řádky z koránu v arabském písmu. Maurové byli roku 1236 zapuzeni poté, co křesťané Córdobu znovu dobyli. Mnoho z nich uprchlo do Granady, kde následně převzali moc Nasridové. Tam se islámská nadvláda udržela po jednom období občanské války a po obležení až do roku 1492, kdy byl poslední muslimský panovník poslán do exilu.

Generalife
    Generalife byl letní palác královského rodu Nasridů, který byl postaven ve 14. století a kdysi byl s Alhambrou spojen krytou pěší cestou vedoucí přes rokli. Obdélníkový Patio de la Acequia s dlouhým, úzkým jezerem, kašnou, keři růží, sloupovými halami a pavilóny se považuje za jednu z nejstarších zachovaných maurských zahrad.

Zpět...