Westminster Abbey (Anglie)

Ve Westminster Abbey byli korunováni angličtí panovníci. Stovky náhrobních kamenů vyprávějí historii ostrova.

    "Všemohoucí Bože, nechci být pohřben ve Westminster Abbey. Tam pohřbívají jen samé idioty." Sir Godfrey Kneller, který se takto v roce 1700 vyslovil, musel být republikán, protože vedle nejslavnějších anglických básníků, filozofů a vědců zde do roku 1760 pochovávali anglické panovníky. The Collegiate Church of St. Peter at Westminster, jak se opatství oficiálně jmenuje, však není nejvýznamnější historickou stavbou Anglie jen kvůli hrobům významných osobností. Historie anglického královského rodu není s žádnou stavbou v Anglii spjatá tak jako s tímto opatstvím. Od doby, kdy se zde Vilém Dobyvatel nechal na konci roku 1066 korunovat, byl nárok na trůn vždy potvrzován korunovací ve Westminsteru.

Konkurence katedrály v Remeši, katedrála, jejíž současná raně gotická podoba je dílem stavitele Canterburské katedrály, Henryho Yeveleho.

Doba trvání stavby 500 let
    Korunovační kostel získal královskou ochranu, protože přestál protestantské obrazoborecké bouře a zůstal jako jedna z nejkrásnějších středověkých staveb zachován.
    Ke vzniku opatství se váže legenda. V 7. století zde měl anglosaský král Sebert založit klášter. Je jisté, že na konci 10. století se ve Westminsteru nacházel benediktinský klášter, ke kterému později Eduard Vyznavač (1042-1066) připojil kostel. Slovo Westminster znamená Západní kostel a označuje polohu kostela v Londýně. Na konci prosince 1065 byl kostel vysvěcen. Osm dní nato Eduard Vyznavač zemřel a jako poslední anglosaský král nalezl poslední odpočinek právě v novém kostele.
    Katedrála Westminster Abbey, jak ji známe dnes, vznikla ve dvou velkých stavebních fázích. Ve 13. století chtěl Jindřich III. zdůraznit svou moc vlastním kostelem, a konkurovat tak již od roku 1211 rozestavěné gotické katedrále v Remeši. Druhou stavební fázi začal 0 100 let později Richard II. Jako stavitel byl přizván Henry Yevele, autor katedrály v Cantebury. Především on se podílel na důležité přestavbě této památky z období rané anglické gotiky. Asi o 300 let později byla vnější kamenná fasáda katedrály obnovena a vedením stavby byl pověřen jeden z nejznámějších anglických architektů sir Christopher Wren. Tento architekt znovu přestavěl Londýn po velkém požáru v roce 1666 a za jeho nejvýznamnější stavbu se považuje katedrála sv. Pavla (St. Paul's Cathedral). Ještě o dalších 100 let později, tedy celkem po 500 letech stavebních prací, byl dokončen charakteristický prvek Westminster Abbey - novogotické západní věže. Opatství, jehož základy tvoří latinský kříž, je mohutnou stavbou o délce 156 m a šířce 61 m. Díky své vnitřní výšce 35 m je nejvyšší na území Velké Británie. Navzdory několika přestavbám a celkové rekonstrukci v 19. století zůstal jednoduchý styl původního opatství zachován.
    Čtyři miliony návštěvníků však nevyhledávají stavbu zasvěcenou Bohu jen kvůli kostelu. Většina zájemců si přichází prohlédnout poklady ukryté ve vnitřních prostorách. Zde mohou obdivovat náhrobní kameny, obrazy a pamětní desky - vzpomínku na anglické šlechtice, velké státníky, učence a umělce. 400 náhrobních kamenů v opatství je nesmírně cennou památkou anglické historie.

"Nádherná Loď"
    Francouzský cestovatel, historik Hyppolite Taine, si v roce 1872 pod vlivem nevlídného londýnského počasí do svého deníku zapsal následující: "Westminster Abbey. Nádherná loď. Pozoruhodná gotická stavba. Jediná, která zapadá do zdejšího klimatu. Tato změť tvarů a přehršle sentimentálních pomníků přesně odpovídá melancholickému počasí."

Zpět...