Ayersova skála (Austrálie)

Červené srdce Austrálie. Ayersova skála je posvátným místem domorodých obyvatel.

    V plochém světle zapadajícího slunce na horizontu to vypadá, jako by uprostřed australské pouště ležel obří odlitek žhavého magmatu. Ayersova skála, posvátná hora pátého kontinentu, září za pozdních večerů tím nejintenzivnějším odstínem červené. Díky své šířce téměř 2,5 km, délce 3,5 km a výšce 350 m je pískovcový monolit stojící jihozápadně od Alice Springs největší izolovanou skalní masou na světě.
    Historie vzniku tohoto útvaru nás zavádí do doby před 600 miliony let, kdy v srdci Austrálie ztvrdly vrstvy zvětralé půdy a proměnily se v obrovskou červenou pískovcovou masu. Ta se 0 400 milionů let později pod velkým tlakem z poloviny vynořila nad zemský povrch, a tak vznikla nová hora, Ayersova skála. Podobným způsobem vzniklo 30 km na jihozápad 36 kuželovitých skalních kupolí modrofialově zářícího pohoří Olga.
Ayersova skála dostala jméno po bývalém australském premiérovi a také název pohoří Olga připomíná bývalé anglosaské obyvatele. Uprostřed pouště střední Austrálie vytlačily zemské síly gigantický monolit z pískovce. Ayersova skála je díky své výšce 350 m největším monolitem
    Původní obyvatelé Austrálie používají už tisíce let názvy zcela odlišné. Červenou skalní masu nazývají Uluru, což znamená Místo, které hází stíny. Pohoří Olga se v jazyce domorodců zase nazývá Kata Ťuta, Mnoho hlav. Uluru a Kata Ťuta jsou dnes součástí přírodní rezervace Uluru a v ústně dochovaných mýtech australských domorodců patří k nejposvátnějším místům kontinentu. Na počátku stvoření světa je prý stvořili duchové, kteří dali vznik nejen horám, ale také řekám, lidem, zvířatům a rostlinám.
    Dojímavá legenda domorodců Doba snů vypráví o bájném člověku, který z obrovské písčité duny vytvořil spícího mrože, z něhož se později stalo Uluru.

Jeskyně jako rituální místa
    V jeskyních a skalních výklencích Uluru neboli Ayersovy skály byly objeveny malby vnitrozemských kmenů Loriťa a Piťanťaťara. Představují například lukostřelce, oštěpaře či zvířecí hlavy s mohutnými rohy, peřím a listím. Nejstarší obrazce mají lineární a geometrické tvary. Některé jeskyně bývaly rituálními místy, kam neměly přístup ženy ani mladíci z kmene, kteří se ještě nezúčastnili zasvěcení.
    Domorodci považují za posvátné také tůňky vzniklé na úpatí hory. Zde prý sídlil duhový had Ungud, pro místní obyvatele bytost ženského pohlaví. Byla považována za pramatku veškerého života, která se starala o déšť a ženskou plodnost. Kresby hada stvořitele musí být každoročně během obřadu v době dešťů porušeny a znova namalovány, aby se nepřerušil jeho příznivý vliv.
    Domorodci a vláda vedli léta vlekl spor o uzavření přírodní rezervace Uluru pro turisty. Původní obyvatelé, kteří se považují za právoplatné obyvatele země a ochránce posvátných míst, povolili stavbu turistického objektu v blízkosti červené hory poté, co vláda v roce 1985 potvrdila jejich vlastnická práva a uzavřela s nimi na 99 let smlouvu o pronájmu místa k turistickým účelům.

Zpět...