Modrá mešita (1609 - 1616, Turecko)

Ve městě nesčetných mešit je tou nejkrásnější.

    Mešita dala staré části istanbulského centra, v němž stojí, jméno "Sultan Ahmed". Je jižně od mostu Galata a západně od Bosporu. Nádraží Sirkeci, kam přijíždí řada vlaků z Evropy i z Asie, je nedaleko. "Sultan Ahmed" je také název nejbližší autobusové zastávky.

Vnitřek mešity. Ušlechtile modré a zelené dlaždice magicky ozařuje denní světlo, které dovnitř padá 260 okny. Hlavní kupoli nesou obrovské sloupy.

    Oficiálně je Modrá mešita Mešitou sultána Ahmeda. Za své lidové pojmenování však vděčí více než 20000 ušlechtile modrým mozaikovým dlaždičkám, které krášlí její vnitřek.
    Stavební práce začaly v roce 1609 na podnět tehdy devatenáctiletého sultána. Podle vyprávění si chtěl usmířit Alláha kvůli některým mladickým hříchům. Podepsal také smlouvu s jedním habsburským panovníkem, v níž jej přijal jako sobě rovného. Možná že toto bylo rozhodující, neboť se cítil povinen demonstrovat svou víru a své speciální sepětí s islámem.
    Architektem mešity byl Muhammad Aga. Za sedm let toto mistrovské architektonické dílo dokončil. Vykazuje všechny typické charakteristiky stavby mešit. Neobvyklé na "Modré mešitě" je jen to, že má šest minaretů, čtyři - jak je to obvyklé - po stranách a dva trochu kratší na vnějším rohu vnitřního nádvoří. Jeden fantastický příběh vypráví, že tím sultán rozzlobil nejvyšší představitele poutního města Mekky (náboženského centra islámu).
Návštěvník vejde do vnitřního nádvoří mešity třemi branami vedoucími k vnější sloupové hale ze žuly, na jejíž střeše je 30 malých kupolí. Uprostřed vnitřního nádvoří stojí šestihranná kašna. Takové kašny jsou u mešit časté a mají velmi praktický účel: Tady se věřící před vstupem do mešity umyjí. Ve východní části dvora stojí medrese (Škola koránu).
    Kupolovitá struktura mešity je velmi zajímavá. Velkou centrální kupoli obklopují čtyři polokupole a pod nimi jsou čtyři další malé kupole. Vevnitř se toto uspořádání kupolí teprve plně uplatní. Celý komplex kupolí podpírají čtyři velké sloupy stojící na sloních nohách. Téměř oslňující efekt mnoha tisíc dlaždiček by mohl působit depresivně, kdyby nebyl vnitřní prostor tak velký a světlo neproudilo dovnitř 260 okny. Mešita je známá hlavně spadajícími kaskádami kupolí. Stojí na místě paláce byzantských panovníků.
    Mihrab (modlitební výklenek směřující k Mekce) a mimber (kazatelna) jsou vytesány z bílého mramoru. Podlaha je pokrytá tlustými koberci většinou červených odstínů; dominující dojem však zanechává modř dlaždiček. Je tu mnoho odstínů modři, a teprve při bližším ohledání člověk rozezná, že se mezi nimi vyskytují ještě četné jiné barevné tóny. Tato elegantní keramická práce byla zhotovena v továrnách v Izniku. Ty byly v 16. století mimořádně úspěšné a vyvážely zboží do celého světa. Sultán Ahmed trval na tom, aby do mešity přišly jen ty nejkrásnější dlaždice. Proto keramikům zakázal zhotovovat dlažice pro jiné budovy. Tento požadavek produkovat v takové míře byl ohromný a továrny v Izniku se z toho už nikdy pořádně nevzpamatovaly. Sultán, pro kterého pracovaly, ostatně také skončil smutně. Ahmed zemřel v 27 letech na tyfus, krátce poté, co byla jeho nová mešita dokončena.

Hada Sophia
    Proti Modré mešitě, jen krátkou procházkou přes park, leží známá Hagia Sophia, kostel Svaté moudrostí. Basilika korunovaná kupolemi byla postavena během 6. století na základech dřívějšího kostela. Byla mateřským chrámem byzantské říše, dokud Cařihrad v roce 1453 nepadl pod tureckou nadvládu. Tehdy byla přeměněna v mešitu. Dnes se zdá, jako by - se čtyřmi minarety a s kupolí - nikdy nebyla ničím jiným. Mozaiky uvnitř však odhalují jinou historii. Byly odkryty a zrestaurovány v polovině třicátých let 20. století, když se mešita přestavovala na muzeum. Ukazují mimo jiné Ježíše Krista na trůně s nápisem "Já jsem světlo světa" a také archanděly Gabriela a Michaela. Převládající barvou je zlatá a zářivý efekt zlata ještě zvyšuje použití různobarevného mramoru a jiných barevných kamenů.

Muzea
    Modrá mešita přitahuje velké množství návštěvníků. Mnozí ale přehlédnou přitažlivé muzeum koberců, které je umístěno v jednom bývalém královském pavilónu, a muzeum kelimů. obě muzea stojí za shlédnutí.

Zpět...