Jericho (9. tisíciletí př. Kr., Izrael)

Ukázalo se, že město, které obléhal Josue, je jedním z nejstarších měst na světě.

    Jericho, na silnici 90, leží severovýchodně od Jeruzaléma a severně od Mrtvého moře. Z východního Jeruzaléma je sem pravidelné autobusové spojení a z Jeruzaléma a z Tel Avivu jsou organizovány výlety.

V této části rozvalin paláce byly dvě mešity a řada lázní. Vodní prameny a mírné klima činily z Jericha oblíbené bydliště ještě dlouho po době kamenné. Měl tam také svůj zimní palác kalif Hišam pocházející z omaijádské dynastie.

    Jericho se proslavilo biblickým vyprávěním, podle něhož se zřítily městské zdi poté, co bylo město obleženo Izraelity pod vedením Josua. V knize Josue (kap. 6) se praví, že Archa úmluvy (přenosná archa, v níž je přítomen Jahve) byla nesena sedmkrát kolem městských zdí, zatímco kněží troubili na pozouny. Při sedmém okruhu vyrazili Izraelité válečný pokřik a "zdi padly a šel jeden každý tím místem, kteréž proti němu bylo: i vzali město".
    Když kolem roku 1930 archeologové vykopali staré Jericho, mysleli si, že objevili tyto zřícené zdi. Ukázalo se však, že tyto pozůstatky jsou asi o 1000 let starší než Josuovo tažení proti městu ve 13. Století př. Kr.
    Kopec, pod nímž bylo Jericho skryto, se nazývá arabsky Tel es-Sultan a je asi dva kilometry severozápadně od moderního Jericha. Z vykopávek prováděných pod vedením Kathleen Kenyonové kolem roku 1950 vyplynulo, že Jericho je nejen starší, než byl Josue, nýbrž že je toto město jedno z nejstarších osídlení na světě vůbec.
    Je možné, že tu už 9000 let př. Kr. v střední době kamenné sídlili kočovní lovci a zřídili tu kultovní místo. Kolem roku 7000 př. Kr. se na tomto místě nalézalo stálé osídlení. Domy byly postavené z hliněných cihel, které byly podepřeny dřevěnými fošnami. Jsou to nejranější obydlí, která kdy byla objevena. Město obklopovala pozoruhodná zeď o délce asi 800 metrů a s masivní kamennou věží o průměru a výšce asi 9 metrů. Mozaika pomerančovníku s gazelami, které napadl lev, je slavným příkladem vynikajících uměleckých prací v paláci.
    Ukázalo se také, že jeho obyvatelé - na rozdíl od dřívějších nomádů - přinejmenším částečně už žili z obdělávání půdy. Byly nalezeny různé kultivované druhy pšenice a ječmene, stejně jako zbytky motyk a kamenných srpů na sklízení. V té oblasti jsou podzemní prameny, z nichž vznikla bujná oáza uprostřed neplodné Jordánské pukliny. Obyvatelé Jericha pravděpodobně také už objevili, jak lze půdu zavlažovat. Na tomto místě probíhal vývoj od kočování k usedlému zemědělskému životu.
    První sídliště bylo zřejmě zničeno ohněm. V 7. tisíciletí pak bylo na jeho ruinách postaveno větší město. V pozdějších dobách vznikla na tomtéž místě další města. V 1. století př. Kr. vybudoval římský místodržící v Judeji Herodes Veliký 1,5 kilometrů jižně od Jericha palác v římském stylu, ve kterém v roce 4 př. Kr. zemřel. Část tohoto paláce byla odhalena při vykopávkách kolem roku 1950. V 8. století po Kr. nakonec vznikl v blízkostí luxusní palác kalifa Hišama.

Lebkoviště
    K nejvíce fascinujícím objevům učiněným kolem roku 1960 ve starém Jerichu patří lidské lebky, které byly proměněny v portréty. Byly jim sádrou doplněny nosy a jiné charakteristické znaky, ovšem nikoli stylizovaně, ale tak, že podávaly realistický obraz individuálních rysů obličeje. Existují různé odkazy napovídající, že ve starém Jerichu se pěstoval kult, při němž byly posmrtně uctívány vůdčí osobnosti. Civilizované společnosti se musely bránil: Město z doby kamenné mělo silné zdi a uvnitř zdí kulatou obrannou věž. Později byl kolem věže založen ještě opevňovací příkop.

Hora pokušení
    V bezprostřední blízkostí Jericha se nacházejí různá místa, která jsou uctívána v židovském, křesťanském a islámském náboženství. V blízkostí kopce Tel es-Sultan je Eliseův pramen, jehož vodu prorok na prosbu obyvatel města vyčistil (viz 4. kniha Královská, kap. 2). Bezprostředně na západ od Jericha se nachází Hora pokušení. V 19. století na ní postavili ruští mnichové pravoslavný klášter. Asi 10 kilometrů východně od Jericha je na Jordánu místo, kde byl Ježíš Kristus pokřtěn a pak se postil 40 dní a 40 nocí. Tam se mu zjevil ďábel, odvedl jej na vrcholek hory a ukázal mu "všechna království světa, i slávu jejich". (Evangelium sv. Matouše, kap. 4, verš 8). Na jih od Jericha, vedle silnice do Jeruzaléma, je mešita Nabi Musa. Byla postavena ve 13. století na onom místě, "v zemi Moab", kde byl podle židovské a islámské tradice pochován Mojžíš (viz 5. kniha Mojžíšova, kap. 34). Každoročně sem vede muslimská pouť.

Zpět...