Skalní dóm (692, Izrael)

Jedna z nejposvátnějších islámských svatyní je uvnitř nejstarší islámské stavby.

    Mezinárodní Ben Gurionovo letiště je  48 kilometrů severozápadně od Jeruzaléma. Skalní dóm je na chrámové hoře ve starém Jeruzalémě, východně od moderního městského centra a přibližně 1,5 kilometrů od nádraží. Lze tam snadno dojet autem a veřejnými dopravními prostředky.

Skalní dóm je korunován islámským půlměsícem, který září ve slunečním světle. Zlatá kupole je symbolem svaté skály, která podle tradiční víry leží v srdci a centru světa.

    Skalní dóm je nejvýznamnější islámskou svatyní. Stojí ovšem na místě, které mělo náboženský význam už dlouho před islámem. Když král David na počátku prvního tisíciletí př. Kr. zabral Jeruzalém, pokusil se provést sčítání lidu, a přivolal tím hněv Boží. Jahve seslal mor, a aby si ho David zase udobřil, vybudoval na této skále oltář. Ten byl uctíván jako ono místo, kde chtěl Abraham obětovat svého syna Izáka. Skálu, vrcholek hory Morfia, považovalo mnoho lidí za střed světa.
    Zde později postavil Davidův syn Šalomoun velký chrám, v němž byla přechovávána Archa úmluvy. Ještě dnes si lze prohlédnout malou část plošiny, na níž stál. V 6. stol. př. Kr. po zničení města Nebukadnezarem byl chrám znovu postaven. V 1. Století př. Kr. pak král Herodes plošinu a chrám zvětšil.
    V 7. století po Kr. arabský dobyvatel Jeruzaléma Omar Ibn-Khatib odkryl původní skálu a nechal postavit v její blízkostí mešitu. Kalif Abd al-Malik toto místo později prohlásil za poutní místo muslimů. Tady mělo dojít k Mohamedově noční jízdě: Probudil ho archanděl Gabriel a okřídlený kůň jej dovezl do Jeruzaléma. Tam směl z vrcholku hory Morfia vystoupit na nebesa a Bůh mu svěřil přikázání islámské víry. Skalní dóm vyznačuje místo, z něhož Mohamed vstoupil na nebesa. Poutníci tu mohou vidět otisk jeho nohy a jeho tři vousy.
    Skalní dóm byl postaven v letech 688 až 692, možná i jako záměrný pokus odvrátit poutníky od Mekky. Je to nejstarší dosud zachovaná islámská budova na světě. Přesto byla označena za "neislámskou", protože její tvar vykazuje vlivy rané křesťanské architektury.
    Vypráví se, že dóm byl původně ze zlata. Je symbolem posvěcené skály, která je uvnitř. Dóm má průměr 20 metrů, výšku 34 metrů a spočívá na plošině, kterou podpírají kamenné sloupy. Je obklopen dvojitým ochozem osmiúhelného půdorysu. V centru budovy stojí skála a druhá arkádová chodba, která vede kolem ní dokola, umožňuje poutníkům v procesích volně se pohybovat kolem uctívaného předmětu. Zeď nářků je součástí plošiny někdejšího chrámu.
    Uvnitř jsou překrásné mozaikové vzory, jednoznačně ovlivněné byzantským uměním. Stěny zdobí svazky spisů, které byly už tehdy důležitým islámským dekorativním prvkem. Vnějšek byl původně pokryt skleněnou mozaikou, která však byla v 16. století nahrazena islámskými dlaždicemi.
    Nápis připomíná zakladatele Skalního dómu kalifa Abd al-Malika z dynastie Omaijadů. Později kalif z dynastie Abbásovců si stavbu dómu přisvojil. Změnil sice na nápisu jméno, ale zapomněl vyměnit datum. To je malým znamením jeho nevěrohodnosti. Je pravděpodobnější, že dóm vybudoval Abd al-Malik. Chrámová hora, na níž Skalní dóm stojí, je tedy místem, které má velký význam pro tři náboženství.

Via Dolorosa
    Via Dolorosa (Cesta bolesti) je ulice, po níž nesl Ježíš Kristus kříž na horu Kalvárii. Probíhá dnes – o 2000 let později – trochu výše a vede kolem severní strany chrámové hory. Jejím východištěm je místo, kde se kdysi nalézal hlavní římský vojenský stan a kde byl Kristus odsouzen k smrti. Mnoho poutníků líčí procházku po této ulici jako uchvacující zážitek.

Zeď nářků
    V roce 66 po Kr. vypuklo židovské povstání proti Římu a o čtyři roky později zničila římská armáda Jeruzalém. Židé byli zabíjeni a zotročováni. Těm, kteří přežili, bylo zakázáno vrátit se na místo Šalomounova chrámu. Později bylo věřícím dovoleno jednou za rok navštívit zničené místo, aby naříkali. Tato tradice se udržela dodnes, a Zeď nářků je jedním z nejotřesnějších symbolů židovství. Zeď která byla od roku 1948 až do šestidenní války v roce 1967 v jordánském vlastnictví, je součástí plošiny židovského chrámu z časů Herodesových. Je z obrovských, asi 1,2 metrů vysokých kamenných kvádrů a dává dobrou představu o rozměrech tohoto chrámu.

Mešita El-Aksa
    Tato mešita na jihu chrámové hory byla náboženským centrem islámu, dříve než byl postaven Skalní dóm. Byla vícekrát přestavěna, má pravoúhlý půdorys a pojme 3000 lidí.

Zpět...