Nemrut Dag (62 př. Kr., Turecko)

Velký pomník bezvýznamného krále, který se sám počítal k nesmrtelným.

    Nemrut Dag je nejlépe navštívit pro jeho polohu v měsících červnu, červenci a srpnu. Je tedy důležité si tuto cestu pečlivě naplánovat. V Elazigu a Dijarbakiru jsou i letiště, kam lze doletět z Ankary. Tato letiště jsou však od Nemrut Dagu přece jen vzdálená. Město Adijaman je oblíbené výletní místo, odkud se lze dostat na Nemrut Dag autem, autobusem nebo i helikoptérou. Na místo lze také dojet z blíže položené Kahty (po silnici 360). Je tu ovšem málo možností ubytování. Jízda autem ze Sanliurfy trvá jeden den.

Na pahorku, který představoval nejvyšší vyvýšeninu v Antiochově království, drží stráž orel. Bylo to místo, jež leželo nejblíže nebi a říši bohů.

    Nemrut Dag je hora v jihovýchodní Anatólii vysoká 2200 metrů. Na jejím vrcholku postavil Antiochos I., král Kommageny v letech 68 až 34 př. neobvyklý monument. Ten měl - jak vyplývá z jednoho nápisu - připomínat Antiochovu vlastní slávu a slávu bohů. Byl persko-řeckého původu a vládl bohaté říši, která žila z obchodu se Sýrií a Persií.
    Vrcholky hor jsou v mnoha mytologiích sídly nesmrtelných. Antiochos situoval na Nemrut Dag obrovské sochy bohů - a sebe zařadil mezi ně. Na vrcholku hory je navršen hrob, který sestává z hromady volně ložených kamenů a na severní a východní straně jej střeží dva lvi, dva orlové a devítimetrové sochy. Tyto sochy představují Herkula, Dia, Oromadese (který souvisí s perským bohem Ahurou Mazdou), Tyché (řeckou bohyni štěstí a náhody), Apollóna-Mithrase a Antiocha samotného. Figury jsou zpodobeny vsedě, hlavy jim v průběhu staletí odpadávaly a povalují se teď kolem. Sochy bylo možné identifikovat podle nápisů stejně jako figury na plošných reliéfech. Ty jsou zobrazeny na řadě vzpříma postavených kamenných deskách, které kdysi tvořily jeden dlouhý vlys, a ztělesňují makedonské a perské předky Antiochovy. Pravděpodobně před každou figurou stál obětní oltář, kde se pálilo kadidlo.
    Na obou stranách 49 metrů vysokého návrší hrobu o průměru asi 150 metrů stojí stejné figury. Sochy na východní straně terasy jsou však zachované lépe a nejsou vytesány z jediného kamene, nýbrž sestaveny z různých kamenných vrstev. Obrovské hlavy jsou kombinací řeckých rysů obličeje a perské výzdoby a úpravy vlasů. Zdá se, že Antiochos nepochyboval, že patří k nesmrtelným, protože na dobře zachovaných reliéfech na západní terase je zobrazeno, jak si potřásá rukou s Apollónem, Diem a Herkulem. Zvláštní zájem vzbudila kamenná deska, na níž je zachycen lev pod hvězdnou oblohou. Uspořádání hvězd a planet Jupitera, Merkura a Marsu ukazuje zvláštní astronomickou konstelaci, kterou bylo možno pozorovat 7. července 62 př. Kr. Význam tohoto data není přesně znám, ale předpokládá se, že se jedná o zahájení stavby na Nemrut Dagu. Pohlédněte na má díla, vy mocní, a zoufejte si! Hlavy bohů a hrdinů padly.
    Na východní straně návršního hrobu se nachází oltář. Některá fakta naznačují, že mezi oběma terasami procházela obezděná cesta a přístup k tomuto průchodu byl z níže položené horské cesty. Pravděpodobně sloužil celý komplex pravidelně k náboženským obřadům.
    Po staletí se o stavbě nevědělo. Až v roce 1881 Nemrut Dag znovu objevil německý inženýr Karl Sester. Při archeologických vykopávkách, které následovaly, nebylo sice možno odhalit Antiochův hrob, předpokládá se však, že je pochován na tomto místě.

Kommagena
    Kommagena byla původně část říše Seleukovců a v roce 164 př. Kr. se stala nezávislým státem. Za Antiocha I. udržovala Kommagena dobré vztahy s Římem, dokud se nespojil s Parthy. Marcus Antonius v roce 38 př. Kr. Antiocha sesadil, pak bylo království považováno za nespolehlivé. Nakonec je začlenil císař Vespasian v roce 72 po Kr. do římské provincie Syria.

Arsameia na Nymphaiosu
    Sochy, oltář a návršní hrob na Nemmt Dagu jsou známé pod pojmem Hierotheseion. Podobný komplex (ale bez obrovských soch) byl odhalen v blízkostí Arsameie na Nymphaiosu. Zde jde o Hierotheseion Mithradáta Kallinikose, otce Antiocha I. I tady informují nápisy o účelu místa, i tady je na jednom plošném reliéfu zpodoben Antiochos I., jak podává ruku jednomu z bohů. Obzvlášť zajímavý je 152 metrů dlouhý tunel, vedoucí do skály. Vytvořila ho lidská ruka, je vysoký přesně tak, aby člověk mohl stát zpříma. Na několika místech jsou schody, které ovšem vedou do slepé uličky. U vchodu je nápis, který však o účelu tunelu nic nevypovídá. Na jednom reliéfu je nádherně oděný král z Kommageny, pravděpodobně Mithradátés Kallinikos.

Zpět...