Hala velkého Buddhy (752, Japonsko)

Gigantická socha Buddhy vážící stovky tun žehná zdviženou rukou poutníkům.

    Do města Nara lze dojet vlakem z Kjóta a Ósaky, které mají letecké spojení do Tokia. Chrám Tódaidži a další chrámy a svatyně jsou v parku ležícím východně od města. Z hlavního nádraží jezdí pravidelně autobusy, lze tam ale dojít i pěšky. Z Nary se konají turistické vycházky do všech důležitých míst.

V 8. století se buddhismus stal státním náboženstvím. Chrám Tódaidži byl centrem sekty kegon, která přišla do Japonska z Číny.

    Daibucuden neboli Hala Velkého Buddhy v chrámě Tódaidži je největší dřevěná budova na světě - ačkoli v současnosti její rozměry tvoří jen dvě třetiny původní velikostí. Vícekrát shořela a byla vždycky znovu postavena. Dnes stojí na ploše 58 krát 51 metrů a je vysoká 49 metrů. Hala byla zkonstruována v 8. století na příkaz císaře Šómua a je v ní přechovávána jedna z největších bronzových soch na světě.
    Velký Buddha je jednou z nejslavnějších pozoruhodností Japonska a největší sochou Buddhy v zemi. Návrh pochází od korejského sochaře, který je známý v Japonsku pod jménem Kimimaro. Buddha byl ulit z 444 tun bronzu. Sedící postava je vysoká 16 metrů. Obličej má dlouhý 4,90 metrů a široký 3 metry a uši jsou dlouhé 2,40 metrů. Buddhova pravá ruka je zdvižena a ukazuje otevřenou dlaň. To je gesto žehnání, které přináší duševní mír. Gesto levé ruky symbolizuje dovolení vyslovovat přání.
    Buddha sedí na terasovité základně o obvodu 21 metrů, kterou tvoří 56 listů lotosových květů z bronzu. Za hlavou má pozlacenou dřevěnou gloriolu, na níž jsou obrazy 16 Buddhových inkarnací. Toto je doplněk ze 17. století stejně jako dvě sochy znázorňující milosrdnou bohyni Kannon a božstvo štěstí. Vpravo za Buddhou je dřevěný sloup s malým otvorem, jímž se poutníci snaží prolézt. Podle staré víry pak budou žít v ráji. Velký Buddha. Obrovská socha je zrcadlem moci japonských císařů a současně pravidelnosti a harmonie japonského životního stylu.
    V hale jsou další sochy nebeských strážců a model původní haly. Budova byla vysvěcena v roce 752 nádherným obřadem v přítomnosti císaře a císařovny, dvora, kněžstva a delegací z celého Japonska, Číny a Koreje. Některé z rób, které byly tenkrát použity, svaté nádoby, klenoty a poklady jsou od té doby přechovávány v chrámové klenotnici, která je pravděpodobně nejstarším muzeem na světě. Je příležitostně přístupná veřejnosti a má pozoruhodné klimatické zařízení. Bylo zkonstruováno tak zručně, že se dřevěné trámy při vlhkém počasí rozpínají, a tím nemůže pronikat žádná vlhkost zvenčí. Když je sucho, trámy se stáhnou a vytvoří štěrbiny, jimiž proudí dovnitř vzduch. Také proto mohly látkové stěny a cenné předměty z papíru a hedvábí přetrvat jedenáct století. Tódaidži je hlavní chrám buddhistické sekty kegonů, která se rozšířila v Japonsku v 8. století. V chrámové oblasti jsou další pagody, dvě haly z 8. století, ubytovny pro kněze, čajovny v japonských zahradách a malé muzeum čínských a korejských uměleckých řemesel. Do ohrazeného chrámu se vchází velkou dvoupatrovou branou, která byla obnovena v roce 1199 a kterou nese 18 dřevěných sloupů vysokých 21 metrů. U brány stojí na stráži dvě osmimetrové sochy budící strach, králové Deva. Další historické chrámy a svatyně jsou v sousedícím parku Nara, v nichž se manifestuje japonský duch a japonský cit. Svatyně Kasuga. Domácí šintoistické kulty nebyly potlačeny, nýbrž se udržely vedle buddhismu.

Nara
    Město Nara leží v srdci Japonska; zde se rozvinula první civilizace. Bylo téměř po celé 8. století hlavním městem řeše. Chrámy a svatyně ve velkém parku o rozloze 526 hektarů svědčí o velké epoše japonských dějin. Chrám Kofukudži má krásné sály, sochy, umělecké poklady a dvě půvabné pagody (větší z nich o pěti poschodích je druhou nejvyšší v Japonsku). Chrám založila dynastie Fudžiwara, která v zemi vládla od 8. do 12. století. V národním muzeu v Naře jsou plastiky, obrazy a další předměty z chrámu Tódaidži. V chrámu Šin-Jakušidži z 8. století je socha uzdravujícího Buddhy (Jakuši Nyorai). V období vlády Asuků císařové učinili z buddhismu státní náboženství. Toto rozhodnutí bylo však později zrušeno, a tak mohlo nadále přetrvávat staré japonské náboženství šintó. V parku je také svatyně Kasuga, velký šintoistický pomník, který věnovala dynastie Fudžiwara. Do svatyně se vstupuje cestou s bránou, která je lemována mnoha kamennými, dřevěnými a kovovými lucernami. Na východě je hora Kasuga, kterou tradice považuje za domov bohů šintó. Ve svatyni Kasuga-Wakamija se konají rituální tance na počest bohyně slunce Amaterasu, která je považována za pramáti císařů. Je to nejdůležitější domácí bohyně a symbolizuje vycházející slunce.

Zpět...