Meroé (od 6. století př. Kr., Súdán)

Ve starém africkém státě, na křižovatce různých kultur si králové a královny rozdělili moc.

    Z mezinárodního letiště v Chartúmu se dojede vlaky a autobusy do Shendi. Odtamtud je jen krátká cesta autobusem nebo taxíkem do Meroé, které je blízko městečka Kabushiya.

V Meroé lze ujistit silný vliv egyptské kultury. Mrtví králové a mrtvé královny byli pochováváni pod pyramidami.

    Řecký spisovatel Hérodot ze 4. století př. Kr. popisuje dalekou zemi Etiopii a vypráví o svatyni, která se nazývá Stůl Slunce. Každé noci přinesli na tento stůl úředníci vařené maso. Stůl stál na poli nedaleko Meroé. Přes den mohl každý z tohoto masa pojíst. Král z Meroé se vychloubal, že jeho poddaní se dožívají 120 let, protože žijí pouze z mléka a masa: Jestli tento příběh souhlasí, se bohužel nedá přezkoumat.
    Meroé bylo hlavním městem mocného afrického státu, který měl pravděpodobně období slávy od 6. století př. Kr. do 3. století po Kr. a jehož vliv se šířil daleko přes hranice, stovky kilometrů podél Nilu. Budova, vykopaná v blízkostí centra, byla označena jako chrám Slunce, částečně díky Hérodotově popisu, částečně však také díky objevu kamenného kvádru, na němž je obraz Slunce. Svatý kámen stojí na plošině ozdobené reliéfy, na nichž je zobrazena válečná kořist. Kromě Hérodota podali detailní zprávy o Etiopanech a Meroé i jiní řečtí a římští
spisovatelé. Pro evropského badatele Jamese Bruce nebylo těžké v roce 1772 zjistit, že ruiny, které objevil 161 kilometrů severně od Chartúmu v údolí Nilu, stojí na onom místě, o němž četl v klasické literatuře. A když nakonec na počátku 20. století začali archeologové se systematickými vykopávkami, objevili mnoho náhrobků, náboženských staveb, keramiky, klenotů a jemných prací z kovu. Leccos je však ještě nevyzkoumané a tajemné. Tak například řeč a písmo národa, které dosud odolaly každému pokusu rozluštit je, a je i málo vyhlídek, že kdy budou moci být dešifrovány. Ruiny chrámové zdi uprostřed pouště. Meroé, západně od Nilu, bylo hlavním městem jednoho z nejmocnějších afrických království.
    Meroé pravděpodobně vzniklo jako nové hlavní město na území, které kdysi ovládali Egypťané. Panovníci núbijské oblasti Kuše však dobyli Egypt už v roce 712 př. Kr. Na jejich umění a architektuře je patrný velký egyptský vliv. I egyptské náboženství mělo zřejmě v Meroé významné postavení. Existují tu četné chrámy zasvěcené Apisovi, Amónovi a Ísis. Tvar chrámů je jednoznačně egyptský - mají masivní kýlovité zdi a dvourozměrná sochařská umělecká díla. Králové a královny z Meroé se pochovávali pod pyramidami, které se stavěly z povrchově upraveného pískovce, nebo cihel. Příležitostně se na jedné a téže budově nacházejí jak egyptské, tak i římské stylové prvky a některé elementy pocházejí i ze Středního východu. Jedna z budov vypadá, jako by byla kopií římského lázeňského komplexu. Obyvatelé Meroé si leccos vypůjčovali z jiných kultur a konec egyptské nadvlády pro ně neznamenal zatracení všeho egyptského. Z jejich uměleckých děl vyplývá, že pro ně zřejmě byli důležití lvové a sloni. Jejich bohatství lze částečně vysvětlit výskytem železa v oblasti. Importovali také bronz, sklo a stříbrné zboží. Ačkoli jim vládli králové, důležitými osobami s autoritou byly i jejich královny. Protože se dodnes nepodařilo rozluštit jejich písmo, existují o životním stylu obyvatel Meroé jen domněnky.

Ve dvacátých letech 19. Století jeden italský badatel usilovně pátral po pokladech a objevil přitom v Meroé špičky mnoha pyramid.

Lví bůh
    Etiopané sice uctívali řadu egyptských bohů, jejich domorodým bohem však byl bůh války Apedemek. Na chrámových reliéfech se objevuje vždy v doprovodu lvů. Jeden egyptský nápis ho líčí jako patrona žen a mužů. Apedemek byl uctíván v jednom chrámu v Meroé a také ve městě Naqa. To bylo stejně velké jako Meroé. V chrámu v Naqě jsou zobrazeni členové jedné panovnické rodiny, jak vzdávají čest tomuto bohu.

Objev bronzové hlavy
    Souvislost mezi chrámem Slunce v Meroé a Hérodotovým Stolem Slunce se zdá být sice nepravděpodobná, ale v Meroé existuje jiný objev, který byl popsán. Historik a zeměpisec Strabón podává zprávu, že jinak mírumilovní Etiopané v roce 23 př. Kr. překročili hranice římské provincie Egypta. Využili nepřítomnosti římského vojska a napadli tři města. Než zase odtáhli, poráželi sochy císaře Augusta. V Meroé byla nalezena jedna Augustova bronzová hlava. Byla zřejmě pečlivě pohřbena a údajně pochází z jedné z oněch soch, o nichž se zmiňuje Strabón.

Zpět...